Nejen Hůrka, ale i jménem Berghöhe, Horka, Hofeberg a Výšina – tak se říkalo nebo říká kopci na severním okraji města Králíky. V rámci opevňovacích prací prováděných zde v letech 1936–1938, tvrz Hůrka (sruby: K–S 10, K–S 11, K–S 12, K–S 12a, K–S 13) spolu s nedalekou izolovanou dělostřeleckou pozorovatelnou K–S 12b tvořila stavební podúsek 2./III. – Berghöhe.
V armádních mapových podkladech poloviny třicátých let se nalézal původní název Berghöhe, kterým byla také pojmenována zamýšlená tvrz. Toto označení se pak objevuje na většině výkresových i textových materiálů z doby přípravy a vlastní stavby tvrze. Zajímavé jistě je, že místní obyvatelé (v převážné většině hlásící se k německé národnosti) kopec nazývali Hofeberg a nikoliv Berghöhe.
V roce 1938 důstojníci z Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP), kteří cítili, že místopisné pojmenování v menšinové řeči není adekvátní pro tak významnou pevnostní stavbu, navrhli změnu místopisného názvu překladem do češtiny a uvažovali také o pojmenování tvrzí po významných osobnostech české historie. Po úvaze Ministerstvo národní obrany odsouhlasilo prozatím pouze změnu jména, a tak se skutečně, od jara roku 1938, pro tvrz užívalo názvu Horka.
Na všeobecné ujmutí změněného jména se však nedostávalo času. Zaniklo evakuací tvrze a posléze likvidací Ředitelství opevňovacích prací. Nepodařilo se tedy, aby zlidovělo a dostalo se přirozenou cestou do map, jak se původně předpokládalo.
Po druhé světové válce, kdy tvrz pozbyla původního účelu, byl název kopce znovu překladem slova Berghöhe změněn na Výšinu, ovšem v armádní dokumentaci se až do roku 2006 užívalo převážně jména Horka. Přesto se prosadil a nejvíce obecně ujal název Hůrka. Tvrzi se tak dnes říká nejen Hůrka, Horka, Výšina, ale i někdy též původním názvem Berghöhe. My jí pro jednoduchost budeme v dalších řádcích nazývat Hůrkou, nebo jen obecně tvrzí.
